Proč píšu pravdivé příběhy ze života

Jak vznikl můj vztah k psaní

Moje první příběhy nevznikly jako knihy. Vznikly jako dopisy. Když moje mamka onemocněla a byla v nemocnici, psala jsem jí krátké příběhy, aby se mohla na chvíli přenést jinam.

Tehdy jsem poprvé pocítila, že vyprávění může člověku zpříjemnit těžkou chvíli, přinést blízkost nebo malou úlevu.

Později jsem sama prošla obdobím, které mě změnilo. Zkušenost s domácím násilím a ztrátou domova mě přivedla k psaní první knihy Z Prahy na Floridu a zpět.

Potřebovala jsem dát prožitému tvar. Zachytit, co se dělo, a lépe porozumět vlastní zkušenosti. Postupně jsem si uvědomovala, jak osamělá jsem se v ní cítila.

Začala jsem psát jako člověk, který svou cestu teprve skládá dohromady. Dnes ji sdílím s nadějí, že v ní někdo další najde porozumění nebo odvahu říct si o podporu.

Proč mě přitahují skutečné příběhy ze života

Když čtu o ženách, které prošly obtížnými vztahy, manipulací nebo ztrátou jistot, někdy v jejich zkušenosti poznávám i část sebe.

Jejich život nemusí být podobný tomu mému. Přesto může jedna věta zachytit pocit, pro který jsem dlouho neměla slova.

Právě takové chvíle hledám i ve vlastním psaní. Zajímá mě, co se odehrává pod povrchem vztahů: v tichu, mezi větami a v pocitech, které si nechceme přiznat.

V mých textech se proto objevují také témata nátlaku, přehlížených hranic a pochybností o vlastním vnímání. Vždy mě ale zajímá konkrétní příběh a člověk, který jím prochází.

Když v cizím příběhu poznáme vlastní pocity

Příběhy mohou nabídnout odstup. Při čtení někdy snáze uvidíme situaci, kterou ve vlastním životě zatím nedokážeme pojmenovat.

Žena, která zvažuje odchod. Muž, který ztrácí kontrolu. Rodina, jejíž nový začátek se vyvíjí jinak, než očekávala. V každém z těchto příběhů se mohou objevit důvěrně známé pocity.

Někdy stačí jedna věta, aby člověk poprvé cítil, že ve své zkušenosti není sám.

Kniha nenahrazuje odbornou pomoc. Může ale vytvořit prostor pro zamyšlení, rozhovor nebo další otázku. I proto na tomto webu pokračují příběhy také v kratších osobních textech.

Moje knihy a příběhy

Ve svém psaní vycházím z osobních zkušeností, skutečných emocí i představivosti. Každá kniha jim dává jinou podobu — od autobiografického vyprávění po románový příběh.

Proč své zkušenosti sdílím

Věřím, že osobní příběh může otevřít rozhovor, který by jinak zůstal odložený. Někdy přinese otázku, jindy pocit blízkosti nebo poznání, že podobné věci prožívají i další lidé.

Jedna čtenářka mi napsala, že díky příběhu lépe pochopila, co sama prožívá, a poprvé si dovolila odejít. Takové zprávy pro mě mají velkou váhu.

Každý čtenář si ale z knihy odnese něco jiného. Nesnažím se rozhodovat za něj. Chci vyprávět tak, aby měl prostor vnímat i vlastní zkušenost.

Lux Lucens: světlo, které září